Africké a madagaskarské druhy vanilky
Africké a madagaskarské druhy vanilky jsou divoké orchideje rodu Vanilla původní v Africe a na ostrovech Indického oceánu. Afrika má kolem 23 původních druhů, z toho nejméně pět jen na Madagaskaru. Jejich plody nejsou kulínářsky využívané; pěstovaná vanilka v Africe je dovezená V. planifolia.
Kolik druhů vanilky roste v Africe
Kolem 23 původních druhů, z nichž nejméně pět roste pouze na Madagaskaru (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1; Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Výčet v Handbooku sestavený podle Govaertse a kol. (2008) obsahuje 22 jmen. Mezi nimi jsou (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14):
- pevninská Afrika: V. imperialis (západní Afrika až jihozápadní Etiopie a Angola), V. africana (západní Afrika), V. roscheri (Etiopie až Natal), V. polylepis (Keňa), V. ramosa (Ghana až Tanzanie), V. grandifolia (Princův ostrov až Zair), V. nigerica (Nigérie až Kamerun) a několik druhů z Gabonu a Kamerunu;
- Madagaskar: V. madagascariensis, V. perrieri, V. decaryana, V. coursii a V. francoisii;
- ostatní ostrovy: V. humblotii (Komory) a V. phalaenopsis (Seychely).
Rozšíření rodu na obou stranách oceánů může svědčit o jeho původu před úplným rozpadem Gondwany (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Viz Druhy vanilky.
Jak jsou africké druhy příbuzné ostatním vanilkám
Patří do linie Starého světa: druhy z Afriky a Asie mají společného předka s bezlistými druhy Nového světa, zatímco aromatické druhy jako V. planifolia tvoří samostatnou neotropickou skupinu (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1). Paleotropická větev zahrnuje podvětev V. africana a africkou podvětev s V. roscheri (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). V Africe se nejméně jednou nezávisle ztratily listy (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1), viz Bezlisté vanilky. Druhy s vonnými plody jsou téměř výhradně americké (Odoux & Grisoni 2010, kap. 2).
Čím se africké druhy liší
Hlavně větším genomem. Africké položky ve sbírce CIRAD na Réunionu měly obsah jaderné DNA 2C od 6,93 do 22,31 pg (maximum u neurčené vanilky ze střední Afriky), americké od 4,72 do 9,23 pg. Africké druhy tak mohly projít výraznějšími přestavbami genomu a polyploidizací než americké nebo asijské (Odoux & Grisoni 2010, kap. 2). Z určených druhů měly nejvíce V. phalaenopsis (12,00 pg) a V. humblotii (11,81 pg). U V. imperialis kolísaly hodnoty od 6,93 do 10,14 pg, což může znamenat různé úrovně ploidie uvnitř druhu (Odoux & Grisoni 2010, kap. 2). Starší sčítání chromozomů uvádí V. imperialis jako diploidní s 2n = 32 (Bhattacharjee & Shiva, kap. 5).
Které druhy jsou popsané podrobněji
V. africana z tropické západní Afriky má štíhlý, velmi dlouhý stonek, listy až 12,5 × 4 cm a husté květenství s vonnými bílými květy s nachově značeným pyskem (Bhattacharjee & Shiva, kap. 3).
V. humblotii z Komor má dlouhé, robustní, bezlisté stonky, květenství až 30 cm dlouhé a žluté květy až 14 cm v průměru (Bhattacharjee & Shiva, kap. 3). Na Mayotte na ní byla zaznamenána štítenka Conchaspis angraeci, nový škůdce pěstované vanilky (Odoux & Grisoni 2010, kap. 9).
V. phalaenopsis ze Seychel má podobný vzrůst jako V. humblotii, ale dlouze stopkaté květenství a bílé květy s růžovým a oranžovým nádechem na pysku (Bhattacharjee & Shiva, kap. 3).
V. madagascariensis se na Madagaskaru šíří plazivými stonky, které zakořeňují (Odoux & Grisoni 2010, kap. 2). Tvoří nearomatické lusky, ve kterých chybí β-dikarbonylové látky nalezené u V. planifolia a V. tahitensis (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 10). Kolik bezlistých druhů je na Madagaskaru původních, zůstává otevřenou otázkou (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14).
Genová banka CRB VATEL na Réunionu uchovává mimo jiné V. africana, V. crenulata, V. imperialis a V. polylepis (Odoux & Grisoni 2010, kap. 3).
Co to znamená v praxi
„Africká“ vanilka v obchodě není africký druh. Kolem roku 2010 patřily mezi hlavní producenty Madagaskar, Uganda a Komory (Odoux & Grisoni 2010, kap. 5); pěstuje se V. planifolia. Na Madagaskar se dostala s řízky z Réunionu po roce 1841 (Odoux & Grisoni 2010, kap. 2), do Ugandy ze Srí Lanky v roce 1912 (Bhattacharjee & Shiva, kap. 1), případně ve 20. letech 20. století (Odoux & Grisoni 2010, kap. 21). Tento druh tvoří například Vanilkové lusky Madagaskar 16 cm Gourmet.
Související hesla
- Druhy vanilky: pěstované, aromatické a divoké
- Bezlisté vanilky
- Rod Vanilla: 110 druhů orchidejí
- Vanilka z Madagaskaru
- Genetika a šlechtění vanilky
Zdroje
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 1, Vanilloid Orchids: Systematics and Evolution
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 2, Evolutionary Processes and Diversification in the Genus Vanilla
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 3, Conservation and Movement of Vanilla Germplasm
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 5, Biotechnological Applications in Vanilla
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 9, Bio-Ecology and Control of an Emerging Vanilla Pest, the Scale Conchaspis angraeci
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 21, Vanilla Production in East Africa: Uganda, Tanzania, Kenya, and Eastern Democratic Republic of Congo
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 10, Flavor, Quality, and Authentication
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 14, Vanilla Phylogeny and Classification
- Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 1, History
- Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 3, The Genus and Species
- Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 5, Cytology and Breeding
Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 4. 10. 2026.