Bezlisté vanilky: aphylla, barbellata, roscheri a další

Bezlisté vanilky jsou druhy rodu Vanilla, které listy ztratily nebo je mají zakrnělé, a fotosyntézu zajišťují zelené stonky. Rostou v Karibiku, Africe, na Madagaskaru a v Asii, obvykle na horkých, suchých a slunných místech. U jejich plodů není doloženo aroma ani pěstitelská hodnota.

Co mají bezlisté vanilky společného

Ztrátu listů a přizpůsobení suchu, nikoli společného předka. Listy buď zcela ztratily, nebo je přeměnily v tuhé háčkovité útvary, které pomáhají při šplhání, jako u karibské V. poitaei. Redukce listů nejspíš slouží k udržení vody na horkých, suchých a slunných stanovištích (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Stonky bezlistých druhů nemají sklerenchymatický prstenec, který mají listnaté druhy (Bhattacharjee & Shiva, kap. 4). Některé druhy tvoří dužnaté plody, ale není doloženo, že by byly aromatické nebo vhodné k pěstování (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1; Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14).

Je sekce Aphyllae přirozená skupina?

Není. Sekci Aphyllae vytvořil Rolfe roku 1896 pro bezlisté druhy, například V. aphylla, V. barbellata a V. roscheri; měla u něj 13 druhů, u Portèrese (1954) 18 (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Molekulární studie ukázaly, že listy se v rodu ztratily nejméně třikrát nezávisle: v Africe, v Karibiku a v Asii. Jde o umělé seskupení vzniklé konvergentní evolucí, které by se podle pravidel přirozené klasifikace nemělo formálně uznávat (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1). Karibské bezlisté druhy mají společného předka s druhy Starého světa; do Karibiku se z Afriky dostaly nejspíš s atlantskými hurikány (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Viz též Druhy vanilky.

Které bezlisté druhy jsou nejznámější

Karibik a Florida. V. barbellata roste od jižní Floridy po Karibik (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Tvoří dlouhé, hustě větvené liány v obrovských spletích; listy jsou zredukované na štíhlé výrůstky, které často opadávají. Roste spíše slabě, nejspíš kvůli malé fotosyntetické ploše. Má zelené, masíté, vonné květy o průměru 7,5 cm a uvádí se jako odolná vůči hnilobě kořenů. Podobná V. dilloniana je méně robustní a má kratší internodia (Bhattacharjee & Shiva, kap. 3). V Portoriku se V. barbellata tam, kde roste společně s V. claviculata, s ní přirozeně kříží (Odoux & Grisoni 2010, kap. 2).

Afrika a Madagaskar. V. roscheri roste od Etiopie po Natal (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Bezlistá je i komorská V. humblotii (Bhattacharjee & Shiva, kap. 3). Kolik bezlistých druhů je původních na Madagaskaru, zůstává otevřenou otázkou (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14). Madagaskarská V. madagascariensis tvoří nearomatické lusky (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 10). Herbářové vzorky madagaskarských bezlistých vanilek zůstaly na papíře zelené déle než rok (Odoux & Grisoni 2010, kap. 4). Viz Africké a madagaskarské druhy vanilky.

Asie. Nejznámější je V. aphylla, rozšířená od Assamu po Jávu, s drobnými zakrnělými listy jen na nových výhonech (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14; Bhattacharjee & Shiva, kap. 3); viz Vanilla aphylla. V Indii rostou i další původní druhy, mezi nimi V. walkeriae a V. wightiana (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20). V. wightiana je bezlistá, má hojné buňky zásobující vodu (Bhattacharjee & Shiva, kap. 4) a v Indii u ní bylo pozorováno přirozené nasazování plodů (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20).

Proč se o bezlisté vanilky zajímá šlechtění

Kvůli odolnosti vůči suchu a chorobám. Odolnost vůči suchu by mohla rozšířit oblasti pěstování a připravit vanilku na změnu klimatu (Odoux & Grisoni 2010, kap. 3); pochopení evoluce bezlistých druhů se považuje za důležité pro adaptaci na sucho (Odoux & Grisoni 2010, kap. 2). V. aphylla je uváděna jako tolerantní k Fusariu (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 15) a v Indii se křížila s V. planifolia (Odoux & Grisoni 2010, kap. 5).

Co to znamená v praxi

V kuchyni bezlisté vanilky roli nehrají: aromatické plody s významným obsahem vanilinu se vyskytují ve skupině listnatých neotropických druhů, kam patří V. planifolia (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1). Tento druh tvoří například Vanilkové lusky Uganda Gourmet.

Související hesla

Zdroje

  • Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 1, Vanilloid Orchids: Systematics and Evolution
  • Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 2, Evolutionary Processes and Diversification in the Genus Vanilla
  • Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 3, Conservation and Movement of Vanilla Germplasm
  • Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 4, Vanilla in Herbaria
  • Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 5, Biotechnological Applications in Vanilla
  • Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 20, Vanilla Production in India
  • Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 10, Flavor, Quality, and Authentication
  • Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 14, Vanilla Phylogeny and Classification
  • Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 15, Molecular Analysis of a Vanilla Hybrid Cultivated in Costa Rica
  • Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 3, The Genus and Species
  • Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 4, Anatomy

Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 4. 10. 2026.

Zpět na Rejstřík vanilky

Zpět na blog