Vanilka u Aztéků: tlilxochitl, kakao a tribut
Vanilka u Aztéků je vanilka, kterou Aztékové nazývali tlilxochitl a používali jako příchuť kakaového nápoje, vonnou látku, lék a tribut. Údaje o ní zapsali v 16. století autoři Nového Španělska, mimo jiné aztécký herbář z roku 1552, františkán Sahagún a lékař Hernández.
Jak Aztékové vanilku nazývali?
Tlilxochitl. Aztékové vanilku pojmenovali až dlouho po pobřežních národech, které ji znaly pod vlastními jmény (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16). Překlad slova se v pramenech liší. Podle kapitoly 16 znamená „černý lusk“ a výklad „černý květ“ je omyl Francisca Hernándeze (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16). Kapitola 17 téže knihy i Handbook překládají tlilxochitl jako „černý květ“ (Odoux & Grisoni 2010, kap. 17; Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8). Bhattacharjee & Shiva (kap. 1) odvozují jméno od slova xochitl, které vykládají jako „lusk“. Další osudy jména popisuje heslo Jméno vanilka.
K čemu Aztékové vanilku používali?
Obvykle k ochucení kakaového nápoje (Odoux & Grisoni 2010, kap. 22). Handbook popisuje aztécký „královský nápoj“ chocolatl z kakaa, kukuřice, medu a vanilky (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 10 a 13). V předhispánské Mezoamerice sloužila vanilka také jako tribut, vonná látka a lék (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 1). Lusky patřily k vzácnějším tributům, které aztéckému císaři odváděly podmaněné kmeny (Bhattacharjee & Shiva, kap. 1). Podle tradice uváděné v knihách nabídl Moctezuma roku 1520 Cortésovi čokoládu s vanilkou ve zlatých pohárech (Bhattacharjee & Shiva, kap. 1; Odoux & Grisoni 2010, kap. 17).
Květy vanilky do Mexického údolí mohli sušené přinášet obchodníci pochteca; o Moctezumově pěstování vanilky v zahradách existují jen neověřené zmínky (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16). Zda se vanilka před příchodem Španělů pěstovala, je nejisté (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8). Podle kapitoly 16 knihy Odoux & Grisoni rostla do konce 17. století jen divoce (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16); autoři Handbooku připouštějí, že pěstování pro vnější odběratele vzniklo pravděpodobně za vlády mayských a aztéckých elit v letech 1350 až 1500. Způsob zabíjení lusků na slunci podle Handbooku praktikovali už staří Aztékové (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 6); navazuje na ně mexická metoda.
Co zaznamenal aztécký herbář z roku 1552?
Podle dvou pramenů nejstarší známou zmínku o vanilce. Herbář sestavili v nahuatlu a latinsky sepsali roku 1552 Martín de la Cruz a Juan Badiano pod názvem Libellus de Medicinalibus Indorum Herbis. Podle kapitoly 16 knihy Odoux & Grisoni Aztékové drtili květy s dalšími aromaty a nosili je na krku jako léčebný amulet; Handbook (kap. 8) píše o drcených plodech. Herbář podle kapitoly 16 obsahuje i první známé vyobrazení rostliny (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16). Kapitola 17 knihy Odoux & Grisoni naopak za nejstarší známý pramen o tlilxochitlu považuje Sahagúnovo dílo (Odoux & Grisoni 2010, kap. 17).
Co o vanilce napsali Sahagún a Hernández?
Sahagún hlavně kakaový nápoj s vanilkou, Hernández podrobně její léčebné použití; léčebné užití zmiňuje i Sahagún (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16). Františkán Bernardino de Sahagún přišel do Mexika roku 1529 (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16; Bhattacharjee & Shiva, kap. 1). Jeho dvanáctisvazkový zápis aztécké kultury, známý jako Florentský kodex, z velké části vyšel až roku 1829 (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16). Podle Sahagúna se po jídle podávaly kakaové nápoje, mezi nimi jeden s medem a jeden „z jemného tlilxochitlu“ (Odoux & Grisoni 2010, kap. 17). Bhattacharjee & Shiva (kap. 1) datují jeho zápis do roku 1560.
Lékař Francisco Hernández, kterého Filip II. vyslal do Nového Španělska roku 1570, strávil v Mexickém údolí sedm let a popsal přes 3 000 rostlin (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16); jeho dílo vyšlo tiskem roku 1651 (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8; Bhattacharjee & Shiva, kap. 1). Podle domorodých lékařů uváděl, že vanilka „zahřívá a posiluje žaludek“, a spolu s kakaem a rostlinou mecaxochitl ji uváděl jako afrodiziakum (Odoux & Grisoni 2010, kap. 16). Jde o historické údaje, nikoli o schválená zdravotní tvrzení podle nařízení (ES) č. 1924/2006. Více v hesle Vanilka ve farmacii a kosmetice; další autory řadí chronologicky pilíř Osobnosti v historii vanilky.
Co to znamená v praxi
Aztékové používali plody Vanilla planifolia, tedy hlavní obchodní druh vanilky (Odoux & Grisoni 2010, kap. 22). Pro kakaové nápoje se tak hodí celé lusky tohoto druhu, například ugandské lusky Gourmet.
Související hesla
- Osobnosti v historii vanilky: od Aztéků po vanilin
- Historie vanilky od Aztéků po dnešek
- Totonakové: první pěstitelé vanilky
- Vanilka v koloniálním Mexiku
- Vanilka v čokoládě
Zdroje
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 16, Vanilla Use in Colonial Mexico and Traditional Totonac Vanilla Farming (P. Rain, P. Lubinsky); kap. 17, Vanilla's Debt to Reunion Island (R. Lucas); kap. 22, Vanilla Production in Mexico
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 1, Mexican Vanilla Production; kap. 6, Curing of Vanilla; kap. 8, Origins and Patterns of Vanilla Cultivation in Tropical America (1500 až 1900); kap. 10, Flavor, Quality, and Authentication; kap. 13, Vanilla in Perfumery and Beverage Flavors
- Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 1, History
Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 6. 10. 2026.