Jak se vanilka dostala na Madagaskar a do Ugandy

Cesta vanilky na Madagaskar vedla z Réunionu: réunionští pěstitelé ji přivezli v letech 1880 až 1890 nejprve na ostrůvek Nosy Be a na severozápad. Do Ugandy se vanilka podle pramenů nedostala z Madagaskaru, ale ze Srí Lanky (Cejlonu), a to v roce 1912 nebo ve 20. letech 20. století.

Kdo a kdy přivezl vanilku na Madagaskar

Přivezli ji réunionští kolonisté, kteří s rostlinami vyvezli i know-how ručního opylení a kuringu. Datum se v jednom sborníku liší: kapitola 17 uvádí rok 1880 a ostrůvek Nosy Be, odkud se vanilka rozšířila na severozápad madagaskarské pevniny, kapitola 18 datuje přenos rostlin a know-how rokem 1890 (Odoux & Grisoni 2010, kap. 17 a 18).

Réunion byl pro celý Indický oceán výchozím bodem. Po objevu ručního opylení v roce 1841 a zvládnutí kuringu v 50. letech 19. století se Réunionci vydali s vanilkou na okolní ostrovy: v roce 1866 na Seychely, v roce 1873 na Komory (nejprve Mayotte) a pak na Madagaskar. Na všech ostrovech se scénář opakoval: vanilka vytlačila cukrovou třtinu a produkce brzy předstihla samotný Réunion (Odoux & Grisoni 2010, kap. 17). Bhattacharjee & Shiva, kap. 1 uvádějí pro Komory rok 1893 a datum příchodu na Madagaskar neuvádějí.

Proč se pěstování přesunulo na severovýchod

Dnešní centrum pěstování leží na severovýchodě ostrova, v oblasti SAVA, kde vzniká zhruba 80 % madagaskarské bourbonské vanilky (Světová banka, říjen 2021). Proč se těžiště přesunulo ze severozápadu, odborná literatura nevysvětluje.

Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7 popisují pěstitelskou oblast jako relativně soustředěnou, od Antalahy na jihu po Sambavu na severu, s kuringovými centry ve větších městech na severovýchodním pobřeží. Příručka Světové banky uvádí, že vanilka se na severovýchodě začala pěstovat na konci 19. století, od okresu Vohémar na severu po Masoalu na jihu a do vyšší oblasti Andapy, a že tehdejší les východního pobřeží v nadmořské výšce 250 až 700 m byl „ideální pro okamžité pěstování a produkci“ (Světová banka, říjen 2021). Nic víc o příčinách přesunu ověřené prameny neříkají.

Vanilková horečka a rok 1929

Réunionská vanilka našla na Madagaskaru příznivé prostředí a spustila horečku: réunionští kolonisté i malgašští rolníci ji sázeli na každém kousku dostupné půdy a půdy byl dostatek. V roce 1929 Madagaskar vyvezl 1 032 tun a stal se největším producentem světa, kterým je dodnes (Odoux & Grisoni 2010, kap. 17). Dnes pravidelně dodává přibližně dvě třetiny světové produkce (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7).

Jak se vanilka dostala do východní Afriky a Ugandy

Vanilla planifolia byla do tehdejšího britského protektorátu Uganda zavedena ze Srí Lanky (tehdy Cejlonu). Prameny se liší v datu: Odoux & Grisoni 2010, kap. 21 uvádějí 20. léta 20. století, Bhattacharjee & Shiva, kap. 1 rok 1912.

Ani v počátku komerčního pěstování se prameny neshodují. Podle kapitoly 21 vznikly první významné plantáže až v 50. letech v okrese Mukono na břehu Viktoriina jezera. Bhattacharjee & Shiva, kap. 1 spojují obchodní význam s 50. lety, kdy Mitchell Cotts Estate zahájila společný podnik s americkou firmou McCormick; v kap. 2 ale titíž autoři píší, že komerční pěstování začalo ve 30. letech a plochy výrazně narostly až výsadbou v 60. letech.

Další země regionu převzaly vanilku z Ugandy, nikoli opačně. Do tanzanské oblasti Kagera na západním břehu Viktoriina jezera přišla v polovině 90. let z ugandských rostlin. V Kongu se podle zpráv vanilka v koloniální době pěstovala na západě země, ale tyto aktivity dnes nelze dohledat; dnešní pěstování v provincii Severní Kivu je přímou odnoží podpory vanilky v západní Ugandě v 90. letech. Keňa začala s vanilkou až v nedávné fázi vysokých cen (Odoux & Grisoni 2010, kap. 21).

Proč právě Uganda

Prameny neuvádějí, proč koloniální správa nebo pěstitelé zvolili právě Ugandu. Popisují ale, v čem je tamní klima výjimečné: východoafrická vysočina má mírné rovníkové klima s bimodálním rozložením srážek, tedy dvěma obdobími dešťů a dvěma obdobími sucha, což umožňuje dvě sklizně ročně a odlišuje region od všech ostatních pěstitelských oblastí (Odoux & Grisoni 2010, kap. 21; Bhattacharjee & Shiva, kap. 15). Kvetení spouští sucho, proto vanilka v Ugandě kvete dvakrát ročně, a pěstuje se tam úspěšně v nadmořské výšce 800 až 1 200 m (Odoux & Grisoni 2010, kap. 6). Podrobně v hesle o dvou sklizních.

Rozmach po roce 2000 a madagaskarská krize

Ugandský sektor se v 70. letech za Idiho Amina zhroutil a obnovil se až projektem USAID v letech 1995 až 2004. Produkce vzrostla z prakticky nuly v roce 1995 na asi 150 tun v roce 2004 a asi 200 tun v roce 2006; konec projektu se kryl s obdobím nevídaně vysokých cen, které přivedly k vanilce mnoho nových farmářů (Odoux & Grisoni 2010, kap. 21).

Vysoké ceny měly madagaskarskou příčinu. Koncem roku 1999 začaly ceny stoupat a o čtyři měsíce později zasáhl střed madagaskarské pěstitelské oblasti cyklon 5. kategorie; do konce roku 2003 byly ceny patnáctinásobkem úrovně z roku 1999 (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7). Šlo o cyklon Hudah, který 2. dubna 2000 zasáhl severní Madagaskar rychlostí větru až 300 km/h, nejvíc okresy Maroantsetra, Andapa a Antalaha, tedy hlavní vanilkovou oblast (FAO GIEWS, 12. 4. 2000). Rozsah škod se v pramenech liší: první zprávy hovořily o zničení 80 % úrody na liánách (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7), The New Humanitarian uvádí přes 20 % (The New Humanitarian, 18. 9. 2003). Příručka Světové banky dodává, že cyklon spolu se spekulací sběračů a exportérů vyhnal vývozní ceny na 400 USD/kg (Světová banka, říjen 2021). Bhattacharjee & Shiva, kap. 2 kladou ničivý cyklon do roku 2001.

Po krizi čelil Madagaskar konkurenci nových původů, mezi nimi Ugandy (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7). Obchod přitom běžel i opačným směrem: madagaskarští klienti pravidelně kupovali ugandskou extrakční vanilku k vylepšení madagaskarské vanilky chudé na vanilin (Odoux & Grisoni 2010, kap. 21).

Je to stále tatáž rostlina?

Pravděpodobně ano, ale pro Ugandu to prameny přímo nedokládají. Plantáže Réunionu, Madagaskaru, Mauricia a Seychel pocházejí z jediného řízku (Odoux & Grisoni 2010, kap. 5). Molekulární studie nacházejí v plantážích po celém světě extrémně nízkou genetickou rozmanitost, což ukazuje na jediný klonový původ; tímto klonem může být rostlina, kterou markýz z Blandfordu na počátku 19. století dodal do sbírky Charlese Grevilla v Paddingtonu a jejíž řízky šly do Paříže a Antverp (Odoux & Grisoni 2010, kap. 2; Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8). Celá východoafrická produkce je výhradně V. planifolia (Odoux & Grisoni 2010, kap. 21), genetickou analýzu ugandských rostlin však žádný z pramenů neuvádí.

Co to znamená v praxi

Madagaskarské a ugandské lusky jsou stejný druh se stejnou metodou zpracování, přišly však jinými cestami a rostou v jiném klimatu: madagaskarská vanilka z réunionské linie se sklízí jednou ročně, ugandská ze cejlonského dovozu dvakrát. Rozdíl v chuti proto nehledejte v druhu, ale v klimatu, sklizni a kuringu. Porovnat je můžete vedle sebe: madagaskarské lusky 16 cm Gourmet a ugandské lusky Gourmet.

Související hesla

• Réunion: kolébka bourbonské vanilky
• Vanilka z Madagaskaru
• Vanilka z Ugandy
• Dvě sklizně ročně: proč je Uganda jiná
• Historie vanilky od Aztéků po dnešek
• Edmond Albius (1829 až 1880)

Zdroje

• Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 2, Evolutionary Processes and Diversification in the Genus Vanilla
• Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 5, Biotechnological Applications in Vanilla
• Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 6, Cultivation Systems
• Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 17, Vanilla's Debt to Reunion Island
• Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 18, Recognizing the Quality and Origin of Vanilla from Reunion Island
• Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 21, Vanilla Production in East Africa: Uganda, Tanzania, Kenya, and Eastern Democratic Republic of Congo
• Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 7, Fair Trade: The Future of Vanilla?
• Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 8, Origins and Patterns of Vanilla Cultivation in Tropical America (1500 to 1900)
• Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 1, History; kap. 2, Production and Export; kap. 15, Cultivation
• Special Report: Madagascar, FAO GIEWS, 12. 4. 2000, fao.org
• Feature: Downside to rising vanilla prices, The New Humanitarian, 18. 9. 2003, thenewhumanitarian.org
• Guide on Sustainable Vanilla Cultivation: Best Practices and Cost-Benefit Analysis in the SAVA Region Madagascar, Světová banka, říjen 2021, worldbank.org

Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 2. 10. 2026.

Zpět na Rejstřík vanilky