Vanilla planifolia vs. Vanilla pompona: srovnání
Vanilla planifolia a Vanilla pompona jsou dva ze tří komerčně významných druhů vanilky. Planifolia dává dlouhé štíhlé lusky s nejvyšším obsahem vanilinu a je hlavním zdrojem vanilky na trhu; pompona je mohutnější a odolnější liána s krátkými oválnými lusky, nižším vanilinem a parfémovým, květinovým aromatem.
Srovnání Vanilla planifolia a Vanilla pompona v přehledu
Oba druhy patří do rodu Vanilla s přibližně 110 druhy a do stejné sekce listnatých vanilek (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1). Kde se prameny liší, jsou uvedeny oba údaje.
| Znak | Vanilla planifolia | Vanilla pompona |
|---|---|---|
| Rostlina | Liána se stonkem 1 až 2 cm silným, bohatě větveným, v přírodě až 30 m dlouhým | Podobná, ale mohutnější; stonek velmi silný, často nevětvený, velké orgány |
| Listy | Až 25 cm dlouhé a 8 cm široké, lesklé | Až 28 cm dlouhé a 11,5 cm široké |
| Květ | Bledě zelenožlutý, asi 10 cm v průměru; v hroznu přes 20 květů; pysk s chlupy | Zelenožlutý, větší a masitější, až 8,5 cm dlouhý, vonný, rychle vadne; květenství krátké a nahloučené; na pysku šupiny místo chlupů |
| Lusk: rozměry a tvar | Úzce válcovitý, nezřetelně trojhranný, 15 až 24 cm; zelený lusk kolem 15 cm, do 15 mm šířky, 10 až 15 g | Oválný, až 18 cm dlouhý, průměr 2,5 cm; rostlina plodí méně |
| Pukání | Tobolka se za zralosti otevírá dvěma švy | Podle Odoux rovněž dvěma švy; podle Bhattacharjee zralé lusky většinou nepukají |
| Zralost a kvetení po výsadbě | Kvete obvykle 3. rok; lusk dorůstá 10 až 15 týdnů po opylení a zraje 8 až 9 měsíců | Kvete 1 až 2 roky po výsadbě; dobu zrání lusku knihy neuvádějí |
| Odolnost: sucho, Fusarium | Ke hnilobě kořenů (Fusarium) nejnáchylnější druh | Odolná suchu, relativně odolná hnilobě kořenů, snáší horší vláhové i půdní podmínky |
| Vanilin a aroma | Až 4,0 %, běžně 1,52 až 2,42 % sušiny; aroma sladké, krémové, plné, tabákové, balzamické | Nejnižší ze tří druhů, do 1,0 %; aroma parfémové, květinové, sladké; extrakt postrádá tělo |
| Heliotropin (piperonal) | Jen stopy | Chybí |
| Obchodní označení | Pravá vanilka; Bourbon (Madagaskar, Réunion, Komory, Seychely), mexická, indonéská | Vanillon, West Indian vanilla, Guadeloupe vanilla, pompona vanilla; v USA mimo standard identity vanilkových lusků |
| Hlavní použití | Potravinářské aroma a extrakty | Tabák, mýdla, parfémy, léky, likéry; příměs do extraktu z planifolie; v omezené míře Střední Amerika |
| Kde se pěstuje | Původem Mexiko a Střední Amerika; komerčně Mexiko, Madagaskar, Indie, Papua-Nová Guinea, Uganda, Indonésie | Severní Veracruz v Mexiku, Střední Amerika, Kostarika (jako rodič hybridu); komerčně jen Guadeloupe |
Údaje: Bhattacharjee & Shiva, kap. 3, 5 a 17; Odoux & Grisoni 2010, kap. 6 a 10; Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 2, 9 a 15.
Proč se Vanilla pompona kříží s planifolií
Pompona dává šlechtitelům odolnost, planifolia aroma. Oba druhy jsou diploidní (2n = 32) a kříží se úspěšně (Bhattacharjee & Shiva, kap. 5; Odoux & Grisoni 2010, kap. 2).
Na Madagaskaru vznikl zpětným křížením (V. planifolia × V. pompona) × V. planifolia hybrid „Tsy taitry“, tedy „nenáchylný“: velmi bujný, s lusky přes 10 mm silnými a 20 až 30 cm dlouhými, komerčně se však nepěstoval (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 2; Odoux & Grisoni 2010, kap. 2). V Kostarice se široce pěstuje hybrid s planifolií jako matkou a pomponou jako otcem, tolerantní k Fusariu, s extraktem podobným planifolii (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 15).
Čím se liší aroma planifolie a pompony
Planifolia má nejvíce vanilinu a plný, krémový profil; pompona má vanilinu nejméně a voní parfémově a květinově. Obsah vanilinu podle druhu: V. planifolia (fragrans) až 4,0 %, V. tahitensis až 3,3 %, V. pompona nejméně, do 1,0 % (Bhattacharjee & Shiva, kap. 17).
Ve vanillonu byly zjištěny vanilin, kyselina p-hydroxybenzoová, kyselina vanilová, p-hydroxybenzaldehyd, kyselina p-anisová, p-anisaldehyd a p-anisylalkohol; piperonal, typický pro tahitskou vanilku, chybí (Bhattacharjee & Shiva, kap. 17). Dřívější domněnka, že tahitská vanilka je kříženec planifolie a pompony, neplatí: analýza DNA ukázala, že jde o hybrid V. planifolia a V. odorata (Odoux & Grisoni 2010, kap. 1; Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 15).
Co to znamená v praxi
Do kuchyně a výroby patří lusk planifolie, například vanilkové lusky z Ugandy Gourmet. Celé lusky pompony mají na trhu nižší obchodní hodnotu a tradičně končí v parfumerii, cenná jsou však jejich semínka. Vanilkový kaviár Veselé vanilky jsou právě semínka pompony z Madagaskaru; podle zkušenosti Veselé vanilky dávají výrazné sladké, květinově kořeněné aroma a černé tečky do světlých krémů a polev.
Související hesla
- Vanilla planifolia (pravá vanilka)
- Vanilla pompona
- Vanilla tahitensis (tahitská vanilka)
- Vanilkový kaviár
Zdroje
- Bhattacharjee, S. K., Shiva, K. N., Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 3, The Genus and Species; kap. 5, Cytology and Breeding; kap. 17, Main Constituents of Beans and the Compounds Responsible for Aroma & Flavour
- Odoux, E., Grisoni, M. (eds.) 2010, Vanilla, CRC Press, kap. 1, Vanilloid Orchids: Systematics and Evolution; kap. 2, Evolutionary Processes and Diversification in the Genus Vanilla; kap. 6, Cultivation Systems; kap. 10, Anatomy and Biochemistry of Vanilla Bean Development
- Havkin-Frenkel, D., Belanger, F. (eds.) 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, Wiley-Blackwell, kap. 2, Vanilla Diseases; kap. 9, Quality Control of Vanilla Beans and Extracts; kap. 15, Molecular Analysis of a Vanilla Hybrid Cultivated in Costa Rica
Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 1. 10. 2026.