Vanilka z Tongy a tichomořských ostrovů
Vanilka z Tongy je Vanilla planifolia pěstovaná v Tonžském království v jižním Pacifiku, kde podle FAO bylo v roce 2001 asi 290 ha vanilky. Menší plochy měly tehdy také Fidži a Cookovy ostrovy. Na tichomořských ostrovech vanilka původně nerostla, byla tam dovezena.
Jak se vanilka dostala na tichomořské ostrovy
Dovozem řízků, protože žádný druh rodu Vanilla na tichomořských ostrovech původně neroste (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 14); mimo Indonésii a jihovýchodní Asii se zde vyskytuje jen pěstovaná (Odoux & Grisoni 2010, kap. 13). Ruční opylení a vegetativní množení umožnily šíření plodiny mimo jiné do ostrovů jižního Pacifiku (Bhattacharjee & Shiva, kap. 1). Na Fidži rostla vanilka už v roce 1901, kdy odtud Howard Newport dovezl řízky do Queenslandu a zahájil pokusy o komerční pěstování v Austrálii (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 5).
Na rozdíl od Francouzské Polynésie, kterou Bhattacharjee a Shiva uvádějí jako jediného producenta V. tahitensis (Bhattacharjee & Shiva, kap. 1), se v Tonze, na Fidži a na Vanuatu pěstovala V. planifolia (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 2). Na Cookových ostrovech byla zaznamenána V. tahitensis (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). Tahitské vanilce se věnuje heslo Vanilka z Tahiti a Francouzské Polynésie.
Kolik vanilky Tonga produkovala
Desítky tun ročně, na přelomu tisíciletí přes sto tun. Podle FAO měla Tonga v letech 1995 až 1999 stabilně 350 ha a produkci 50 tun; v letech 2000 a 2001 se plocha snížila na 290 ha, produkce ale vzrostla na 130 tun. Pro rok 2001 uvádí FAO na Cookových ostrovech 1 ha bez produkce a na Fidži 20 ha bez údaje o produkci (Bhattacharjee & Shiva, kap. 2).
Jak se vanilka v Tonze pěstovala
Na živých oporách. Jako opory se v Tonze vysazovaly Gliricidia sepium, Leucaena leucocephala, Casuarina equisetifolia a Jatropha curcas (Odoux & Grisoni 2010, kap. 6). Z bulletinu o kuringu v Tonze (Tiollier 1983) vychází zjištění, že předčasně sklizené lusky váží méně, snáze podléhají plísním a po kuringu obsahují méně vanilinu (Odoux & Grisoni 2010, kap. 6).
Jaké choroby tichomořskou vanilku ohrožovaly
Hlavně viry. V roce 1986 byl v Tonze na V. planifolia popsán potyvirus způsobující nekrózy, nejprve nazvaný Vanilla necrosis virus a později určený jako kmen viru mozaiky melounu (WMV-Tonga) (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). Projevuje se deformací mladých listů, chlorotickými skvrnami a nekrózami listů a stonků, které vedou k opadu listů a úhynu rostliny; šíří se mízou a sadbovým materiálem (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 2). Pearson a Pone (1988) uvádějí v Tonze až 50% napadení a odumírání lián (Bhattacharjee & Shiva, kap. 24).
Při průzkumu polointenzivních a lesních porostů v roce 1989 byly potyviry v Tonze v 19 z 25 porostů s napadením 1 až 21 % lián, na Fidži ve 20 z 36 porostů; na Samoi bylo v roce 2005 napadeno 6 % lián. Výskyt potyvirů v Tonze souvisel podle autorů s intenzifikací pěstování. Virus mozaiky Cymbidium byl zjištěn na Cookových ostrovech, na Fidži, na Niue i v Tonze (Odoux & Grisoni 2010, kap. 7). V Tonze byla zaznamenána také hniloba způsobená houbou Fusarium (Odoux & Grisoni 2010, kap. 8) a na Fidži, Samoi a v Tonze cikády, jejichž nymfy žerou kořeny (Bhattacharjee & Shiva, kap. 24).
Jak se tonžská vanilka zkoumala
Jako jeden z původů v analytických srovnáních: lusky z Tongy byly mezi vzorky, v nichž laboratoř Rutgers University v roce 1993 popsala těkavé látky (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 11), i mezi 55 extrakty hodnocenými chromatograficky a senzorickým panelem (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 10). U kuringovaných lusků z Tahiti, Tongy, Jamajky a Madagaskaru se přidáním exogenní β-glykosidázy (Ranavide 1992) zvýšil obsah vanilinu až o 24 % (Bhattacharjee & Shiva, kap. 12).
Co to znamená v praxi
U vanilky z tichomořských ostrovů rozhoduje druh: Tonga a Fidži pěstovaly V. planifolia, stejný druh jako Madagaskar nebo Uganda, zatímco Francouzská Polynésie V. tahitensis, tedy jiný druh. Vanilla planifolia jsou například Vanilkové lusky Uganda Gourmet.
Související hesla
- Vanilka z Tahiti a Francouzské Polynésie
- Virové choroby vanilky
- Vanilka z Papuy Nové Guineje
- Světová produkce vanilky v číslech
- Vanilla planifolia (pravá vanilka)
Zdroje
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 6, Cultivation Systems
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 7, Virus Diseases of Vanilla
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 8, Fungal Diseases of Vanilla
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 13, Morphological, Chemical, Sensory, and Genetic Specificities of Tahitian Vanilla
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 2, Vanilla Diseases
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 5, Vanilla Production in Australia
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 10, Flavor, Quality, and Authentication
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 11, Volatile Compounds in Vanilla
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 14, Vanilla Phylogeny and Classification
- Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 1, History; kap. 2, Production and Export; kap. 12, Biotechnology; kap. 24, Insect-Pests, Diseases and their Management
Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 3. 10. 2026.