Vanilka na Guadeloupe, Martiniku a v Karibiku

Vanilka na Guadeloupe, Martiniku a v Karibiku je vanilka pěstovaná na Antilách od 19. století, vedle Vanilla planifolia zejména Vanilla pompona, obchodně vanillon nebo západoindická vanilka. Komerčně se V. pompona podle literatury pěstovala jen na Guadeloupe; v roce 2020 šlo o malou produkci několika pěstitelů.

Jak se vanilka na Antily dostala

V několika vlnách. Nejstarší záznam o šíření vanilky z Mexika je dovoz tří rostlin V. planifolia na Martinik, který v roce 1697 uskutečnil otec Labat; bez přirozených opylovačů ale rostliny lusky nenesly až do objevu ručního opylení v první polovině 19. století (Odoux & Grisoni 2010, kap. 5). Labat se v roce 1699 na Martiniku marně pokoušel naučit kuring a usoudil, že vanilka z Martiniku je možná jiná než z Cayenne (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8). Pěstování je na Martiniku doloženo od roku 1839 a pravděpodobně ve stejné době se rozšířilo na Guadeloupe (Bhattacharjee & Shiva, kap. 1); podle zemědělského týdeníku se rozvinulo ve 30. letech 19. století (Pleinchamp, 2. 4. 2021). Podrobněji heslo Ruční opylení vanilky.

Do roku 1839 přivezli Francouzi na Guadeloupe a Martinik z Jižní Ameriky také V. pompona. Na Antilách není původní, ale koncem 19. století zplaněla (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8).

Jakou roli hrály Jamajka a další ostrovy

Hlavně obchodní. Do roku 1655 ovládli jamajští Židé obchod s pimentem a vanilkou a v roce 1771 se vanilka objevuje v tabulce cel na zboží z Jamajky dovážené do Velké Británie. Rozšířený názor, že řízky V. planifolia z anglické sbírky markýze z Blandfordu, z nichž pochází klonový materiál pro Indický oceán a Indonésii, přišly z Jamajky, pravděpodobně nelze ověřit; na Jamajce V. planifolia není původní (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8). Kolem roku 2001 patřila Jamajka k zemím s pěstováním v omezeném rozsahu (Bhattacharjee & Shiva, kap. 2).

Čím je zvláštní guadeloupská vanilka

Druhem a zpracováním. Komerčně se V. pompona pěstovala jen na Guadeloupe; je poměrně odolná vůči hnilobě kořenů, snese horší vláhové a půdní podmínky než V. planifolia a kvete 1 až 2 roky po výsadbě. Uplatňovala se v tabáku ke kouření, mýdlech, parfémech a likérech a mísila se s extraktem z V. planifolia (Bhattacharjee & Shiva, kap. 3). Handbook popisuje vůni guadeloupské vanilky (V. pompona) jako parfémovanou, květinovou a sladkou (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 9). Podrobněji hesla Vanilla pompona a Vanilla planifolia vs. Vanilla pompona.

Místo spaření se lusky na Guadeloupe škrábaly: do zelených lusků se podélně vyřízly rýhy hluboké 1 až 2 mm, lusky se zabalily do přikrývky a vystavily slunci (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 6). Technika vznikla v Západní Indii a používala se jen pro lusky V. pompona (Odoux & Grisoni 2010, kap. 11). Lusky méně pukaly, pocení a sušení trvalo kratší dobu a obsah vanilinu byl vyšší, byly ale náchylnější k plísni (Bhattacharjee & Shiva, kap. 16). Souvisí heslo Spaření lusků.

Na Guadeloupe vanilka podle Torregrossy (1989) kvete od ledna, s vrcholem v dubnu, do června; květ se otvírá ráno a zavírá odpoledne. Opylování včelami Melipona a kolibříky se tam uvádí, experimentálně ale doloženo není (Bhattacharjee & Shiva, kap. 6).

Kolik se na Antilách vanilky pěstuje

Málo. Podle FAO za rok 2001 měla Guadeloupe 40 ha a produkci 8 t (Bhattacharjee & Shiva, kap. 2). Guadeloupe v minulosti vyvážela 35 t lusků, pěstování ale vytlačily cukrová třtina a banány. Úřad ONF nabídl v prosinci 2018 a červenci 2019 v lesích 30 parcel po jednom hektaru v devítiletých obnovitelných koncesích, bez pesticidů a syntetických vstupů; jeden pěstitel uvádí výnos 80 až 140 kg zelené vanilky na hektar, tedy po vydělení 4,5 hmotnost černé vanilky (Pleinchamp, 2. 4. 2021). Podle přehledu z února 2020 měla Guadeloupe 3 producenty s průměrnou produkcí blízko 200 kg ročně a Martinik 1 producenta s asi 10 kg ročně, oba ostrovy s druhy planifolia i pompona (Outremers360, 19. 2. 2020).

Co to znamená v praxi

Antilská vanilka je dnes vzácností z malých lesních plantáží a hlavní praktický význam má jako domov V. pompona, druhu s vlastním květinovým profilem. Pro výrobce a cukráře z toho plyne, že „západoindická vanilka“ označuje jiný druh než bourbonská V. planifolia. Obecný rámec vlivu druhu a místa popisuje pilíř Terroir vanilky. Pravé lusky nabízí kolekce Pravá vanilka.

Související hesla

Zdroje

  • Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 5, Biotechnological Applications in Vanilla; kap. 11, Vanilla Curing
  • Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 6, Curing of Vanilla; kap. 8, Origins and Patterns of Vanilla Cultivation in Tropical America (1500 až 1900); kap. 9, Quality Control of Vanilla Beans and Extracts
  • Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 1, History; kap. 2, Production and Export; kap. 3, The Genus and Species; kap. 6, Flowering and Pollination; kap. 16, Curing
  • Guadeloupe: la vanille se cultive en sous-bois (D. Cordaz), Pleinchamp, 2. 4. 2021, odkaz
  • L'ensemble des acteurs de la filière vanille des territoires d'Outre-mer réuni à Paris, Outremers360, 19. 2. 2020, odkaz

Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 7. 10. 2026.

Zpět na Rejstřík vanilky

Guadeloupe Jamajka Karibik Martinik původ Vanilla pompona vanillon
Předchozí článek Další článek
Zpět na blog