Charles Morren a první umělé opylení vanilky (1836)
Charles Morren byl belgický botanik, profesor v Lutychu (Liège), který v roce 1836 jako první uměle opylil květ vanilky a dokázal, že vanilka v Evropě neplodí jen proto, že jí chybí mexický opylovač. Jeho postup byl složitý, pěstitelé jej opustili a prosadila se až metoda Edmonda Albia z roku 1841.
Kdo byl Charles Morren
Charles Morren byl profesor botaniky v belgickém Lutychu (francouzsky Liège, nizozemsky Luik), kde pracoval v botanické zahradě. V roce 1839 vydal v časopise Annals of Natural History článek o produkci vanilky v Evropě, který historické přehledy citují dodnes (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8). V literatuře o vanilce vystupuje jako první, kdo pochopil, proč vanilka mimo Mexiko nenese plody, a kdo ji vědomě opylil rukou (Odoux & Grisoni 2010, kap. 6; Bhattacharjee & Shiva, kap. 1).
Proč vanilka v Evropě kvetla a neplodila
Vanilka se v Evropě pěstovala dávno před Morrenem, ale nikdy neplodila. Podle Bhattacharjeeho a Shivy ji Charles Greville pěstoval v Paddingtonu u Londýna už v roce 1807 a odtud dostaly řízky botanické zahrady v Paříži a v Belgii; Odoux a Grisoni uvádějí jako belgické místo Antverpy (Bhattacharjee & Shiva, kap. 1; Odoux & Grisoni 2010, kap. 2). Rostliny všude rostly a kvetly, lusky však nenasadily. Důvod je ve stavbě květu: prašník a bliznu odděluje membrána zvaná rostellum, takže se květ bez pomoci neopylí a potřebuje hmyz. V Mexiku se tato role tradičně připisuje drobným včelám Melipona, které jinde nežijí (Odoux & Grisoni 2010, kap. 17; Bhattacharjee & Shiva, kap. 1 a 6).
Pokus v Lutychu 1836
Morren v roce 1836 rozpoznal, že květy nejsou opylovány a že je bude muset opylit člověk, a v botanické zahradě v Lutychu to úspěšně provedl (Odoux & Grisoni 2010, kap. 6 a 19; Bhattacharjee & Shiva, kap. 6). Bhattacharjee a Shiva uvádějí rok 1836 pro objev příčiny a rok 1838 pro samotnou metodu ručního opylení, Odoux a Grisoni kladou lutyšský pokus jednoznačně do roku 1836; rozpětí 1836 až 1838 tedy odráží rozdíl mezi zjištěním a propracovaným postupem (Bhattacharjee & Shiva, kap. 1; Odoux & Grisoni 2010, kap. 17).
Paříž 1838: Neumannovo opakování
V roce 1838 Morrenův výsledek zopakoval Neumann z pařížského Muséum d'Histoire naturelle. Jeho postup však vyžadoval nůžky, což opylování zpomalovalo a pro velké plantáže se nehodilo (Bhattacharjee & Shiva, kap. 1). Odoux a Grisoni shrnují oba evropské pokusy i pozdější pokus na Guadeloupu stejně: metodika byla opuštěna jako složitá a málo úspěšná (Odoux & Grisoni 2010, kap. 17).
Proč se Morrenova metoda neprosadila a co změnil Albius
Morren dokázal, že to jde, ne však tak, aby to dělník na plantáži zvládl stokrát za dopoledne. Praktický postup nalezl v roce 1841 dvanáctiletý otrok Edmond, později Albius, na Réunionu: třískou nebo stéblem nadzvedl rostellum a prašník přitiskl k blizně. Tento jednoduchý pohyb se používá dodnes (Odoux & Grisoni 2010, kap. 6 a 17; Bhattacharjee & Shiva, kap. 6). Havkin-Frenkel a Belanger proto připisují objev ručního opylení oběma: Morrenovi ve 30. letech a Albiovi ve 40. letech 19. století. Mexiko tím ztratilo monopol a v 60. letech 19. století je jako hlavní producent nahradil Réunion (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 8).
Co to znamená v praxi
Morrenův pokus je důvod, proč dnes existuje vanilka z Madagaskaru, Ugandy nebo Indonésie: bez ručního opylení by vanilka plodila jen v Mexiku. Každý lusk mimo Mexiko někdo ráno opylil rukou, proto je pravá vanilka drahá a vyplatí se využít ji celou. Vanilkové lusky Uganda Gourmet jsou plodem stejného postupu, který začal v lutyšském skleníku v roce 1836.
Související hesla
- Edmond Albius (1829 až 1880)
- Ruční opylení vanilky
- Historie vanilky od Aztéků po dnešek
- Včely Melipona: přirození opylovači v Mexiku
Zdroje
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 17, Vanilla's Debt to Reunion Island
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 6, Cultivation Systems
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 19, Vanilla Production in Indonesia
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 2, Evolutionary Processes and Diversification in the Genus Vanilla
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 8, Origins and Patterns of Vanilla Cultivation in Tropical America
- Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 1, History
- Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 6, Flowering and Pollination
Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 1. 10. 2026.