Škůdci vanilky: ploštice, nosatci, plži a další
Škůdci vanilky jsou živočichové, kteří sáním, žírem nebo vrtáním poškozují vanilkovou liánu, její květy a lusky. Patří k nim ploštice, nosatci, housenky, štítenky, plži a roztoči; v Mexiku je hlavním škůdcem ploštice chinche roja, v jihozápadním Indickém oceánu se v letech 1997 až 2007 rozšířila štítenka Conchaspis angraeci.
Kteří škůdci vanilku napadají
Ploštice, nosatci, housenky, štítenky, mšice, plži a roztoči. V Indii patří k nejškodlivějším ploštice, nosatec a housenka, i když indické prameny škůdce na vanilce celkově hodnotí jako méně významné (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20; Bhattacharjee & Shiva, kap. 24). Na Madagaskaru a Komorách byli popsáni nosatci rodu Perissoderes, v Portoriku, na Seychelách a Réunionu mšice Cerataphis lataniae (Bhattacharjee & Shiva, kap. 24).
Ploštice: chinche roja a Halyomorpha
Ploštice chinche roja a Halyomorpha picus sají mízu z mladých výhonů, poupat a plodů a jejich vpichy otevírají cestu hnilobám. V Mexiku je hlavním škůdcem Tenthecoris confusus z čeledi Miridae („chinche roja“): nymfa měří pod 5 mm a škodí nejvíc, dospělec 5 až 6 mm je černočervený. Poškozuje listy, stonky i plody a rány kolonizují houby a bakterie (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 1); může způsobit úplnou defoliaci (Odoux & Grisoni 2010, kap. 22).
V Indii byla ploštice Halyomorpha picus na vanilce poprvé zaznamenána v roce 2002. Typickým příznakem jsou vpichy jako od špendlíku, po nich nekróza a hniloba; napadené pupeny opadají za 3 až 5 dní. Nejvíc škodí v lednu a únoru při nasazování květenství, ztráty na květenstvích dosáhly asi 40 % (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20; Bhattacharjee & Shiva, kap. 24).
Nosatci a housenky
Nosatec Sipalus sp. je vážným škůdcem v indickém okrese Idukki. Samice klade vajíčka jednotlivě 2 až 4 mm pod pokožku mladé liány, larvy 35 až 40 dní vyžírají chodby a liána se rozpadá na kusy, hnije a padá. Škody vznikají hlavně na málo zastíněných plochách (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20; Bhattacharjee & Shiva, kap. 24). Housenky rodu Plusia žerou mladé výhony a vrcholové pupeny pak hnijí (Bhattacharjee & Shiva, kap. 24).
Štítenka Conchaspis angraeci, škůdce nově zjištěný v Indickém oceánu
Tato štítenka saje mízu a vyvolává chlorotické skvrny, nekrózu, oslabení a v krajním případě úhyn liány. Sedá na listy, stonky, vzdušné kořeny i lusky. Na Réunionu byla zjištěna v roce 1997, na Mayotte v roce 1999, na Mauriciu v roce 2007. Průzkum na Mayotte v roce 2007 zjistil na některých parcelách napadení až 50 % lián; na Madagaskaru ji průzkumy od roku 1998 do vydání knihy (2010) nezjistily. Samice klade pod štítek až 80 vajíček (Odoux & Grisoni 2010, kap. 9).
Plži a další nehmyzí škůdci
V Tamilnádu se plži rodu Achatina přes den skrývali v mulči z kokosových listů a v noci ožírali zelená pletiva u paty liány a listy; doporučuje se nepoužívat pomalu se rozkládající mulč a plže sbírat. Slepice vyhrabávají mulč a obnažují kořeny a roztoč Tyrophagus napadá v Indii skladované lusky (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20).
Jak se vanilka chrání
Ručním sběrem, přírodními postřiky a biologickou ochranou; indické prameny doporučují chemický postřik jen při silném napadení (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20). Chinche roja se při nízké hustotě hubí ručně brzy ráno; jako přírodní postřik se uvádí nálev ze 3 cibulí, 3 hlav česneku a mýdla ve 40 l vody nebo neemový olej 4 ml na 1 l vody (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 1). Na Havaji štítenku C. angraeci po roce 1989 zcela potlačil parazitoid Marietta pulchella; na Réunionu byla míra predace jen 2,5 až 6,5 %. Pokus z roku 2004 na Réunionu ukázal vysokou účinnost imidaclopridu a slabší, opožděný účinek minerálního oleje (Odoux & Grisoni 2010, kap. 9).
Co to znamená v praxi
Ne každá jizva na lusku je od hmyzu. Podélné korkovité útvary na lusku (vanilla scab) podle indických pokusů vznikají mechanickým poraněním v raném stadiu, například nehtem při opylování (Bhattacharjee & Shiva, kap. 24). Přehled druhů a původů najdete v kolekci Pravá vanilka.
Související hesla
- Virové choroby vanilky
- Antraknóza a další houbové choroby vanilky
- Vady lusků
- Réunion
- Mykorhiza vanilky
Zdroje
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 9, Bio-Ecology and Control of an Emerging Vanilla Pest, the Scale Conchaspis angraeci
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 20, Vanilla Production in India
- Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 22, Vanilla Production in Mexico
- Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 1, Mexican Vanilla Production
- Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 24, Insect-Pests, Diseases and their Management
Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 3. 10. 2026.