Cenové cykly vanilky v historii

Cenové cykly vanilky jsou opakované střídání let vysokých cen, kdy pěstitelé vysazují nové liány, a let nízkých cen, kdy plantáže opouštějí. Odborná literatura je dokládá od 19. století, nejpodrobněji pro roky 1990 až 2009.

Proč se cena vanilky pohybuje v cyklech?

Protože nabídka reaguje na cenu se zpožděním několika let. Když je vanilky nedostatek a ceny rostou, pěstitelé sázejí víc; když je přebytek a ceny klesají, ztrácejí motivaci a liány opouštějí. Nové liány přitom plodí významněji až třetím rokem a plné produkce dosahují ve čtvrtém, takže nedostatek mohou první 3 až 4 roky vyrovnat jen poklesem poptávky (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7). Výpadky produkce naopak mohou dočasně krýt zásoby, protože lusky lze při správných podmínkách skladovat několik let (tamtéž). Další faktory, malý trh bez termínového obchodu a soustředění produkce na Madagaskar, rozebírá heslo Cena vanilky, obchod jako celek heslo Obchod s vanilkou.

Jak vznikla vanilková horečka na Madagaskaru?

Rozšíření vanilky z Réunionu na Madagaskar vyvolalo velkolepou vanilkovou horečku: réunionští kolonisté i malgašští rolníci sázeli vanilku na každý kousek volné půdy a v roce 1929 Madagaskar vyvezl 1 032 tun a stal se největším světovým producentem (Odoux & Grisoni 2010, kap. 17).

Jak se ceny vyvíjely v 90. letech?

Klesaly, přestože obchod rostl. Po skončení dohodnutých cen z let 1990 až 1992 (viz Regulace trhu s vanilkou) klesla průměrná dovozní cena v evropských přístavech z 52 USD/kg v roce 1992 na 19 USD/kg v letech 1997 a 1998. Světový dovoz vanilky přitom vzrostl z 1 895 tun v roce 1991 na 4 560 tun v roce 1997, zatímco jeho hodnota se ze 135,2 milionu USD v roce 1995 snížila na 70,5 milionu USD v roce 1999 (Bhattacharjee & Shiva, kap. 19). Na Madagaskaru po deregulaci v roce 1994 kryly výpadky produkce velké zásoby; do roku 1999 se vyčerpaly a mnoho farmářů vanilku mezitím nahradilo jinými plodinami (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7).

Jak probíhal boom let 2000 až 2004?

Mnohonásobným růstem cen. Průměrná dovozní cena v Evropě stoupla z 36 USD/kg v roce 1999 na 82 USD/kg v roce 2000, 153 USD/kg v roce 2001, 200 USD/kg v roce 2002 a 380 USD/kg v roce 2003; autoři růst přičítají neúrodě na Madagaskaru v roce 2000 (Bhattacharjee & Shiva, kap. 19).

Během krize se vysazovaly nové liány v tradičních i nových oblastech (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7). V Indii stoupla cena kuringovaných lusků ze 2 000 rupií/kg v letech 1995/96 na 15 000 rupií/kg v letech 2003/04 (Bhattacharjee & Shiva, kap. 19) a drobní pěstitelé do vanilky hodně investovali, ovšem s velmi nekvalitní sadbou, což vedlo k vážným chorobám (Odoux & Grisoni 2010, kap. 20). Ve východní Africe vzrostla produkce díky projektu USAID z téměř nuly v roce 1995 na asi 150 tun v roce 2004; nevídaně vysoké ceny na konci projektu přivedly další farmáře a v roce 2006 dosáhla asi 200 tun (Odoux & Grisoni 2010, kap. 21).

Co následovalo po propadu?

Přebytek, nízké ceny a opouštění plantáží. V roce 2004 činila průměrná světová sklizeň asi 2 000 tun a spotřeba jen něco přes 1 000 tun; pět let po vrcholu byla cena blízko historických minim (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7). Na Kostarice, kde přišla první velká sklizeň v roce 2005, část firem plantáže opustila (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 3). Ve východní Africe produkce do roku 2009 klesla na asi 120 tun a farmáři vanilku vytrhávali, aby uvolnili místo kakau (Odoux & Grisoni 2010, kap. 21).

Světová poptávka se podle Handbooku za necelé čtyři roky v podstatě vrátila na úroveň před krizí. V roce 2009 ale vývozci stále drželi velké zásoby ze sklizně 2008, Madagaskar kuringoval bohatou úrodu odhadovanou na 2 000 tun a v Indii, Indonésii a na Papui Nové Guineji farmáři nahrazovali liány rýží, kukuřicí a hřebíčkovcem. Autor kapitoly tehdy považoval opakování cyklu za téměř jisté (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7).

Co to znamená v praxi

Údaje v odborné literatuře končí rokem 2009; vývoj let 2023 až 2026 popisuje heslo Madagaskarská vanilka 2023 až 2026. Pro kuchyni a výrobu je podstatné, že vanilka se dávkuje v malém množství, a v přepočtu na hotový výrobek proto obvykle tvoří jen malou část jeho nákladů, i když je za kilogram drahá (Havkin-Frenkel & Belanger 2011, kap. 7). Lusky, prášek i pastu z pravé vanilky shrnuje kolekce Pravá vanilka.

Související hesla

Zdroje

  • Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 7, Fair Trade: The Future of Vanilla? (R. J. Brownell, Jr.)
  • Havkin-Frenkel & Belanger 2011, Handbook of Vanilla Science and Technology, kap. 3, Vanilla Production in Costa Rica
  • Odoux & Grisoni 2010, Vanilla, kap. 17, Vanilla's Debt to Reunion Island; kap. 20, Vanilla Production in India; kap. 21, Vanilla Production in East Africa
  • Bhattacharjee & Shiva, Vanilla, The World's Most Flavourful Spice, kap. 19, Markets and Marketing

Autorka hesla: PharmDr. Dominika Klánová, Veselá vanilka (BULK Vanilla s.r.o.), dovozce vanilky z Ugandy a Madagaskaru, certifikace CZ-BIO-001. Heslo vychází z odborné literatury uvedené ve zdrojích a z vlastní praxe při nákupu, kontrole a zpracování vanilky. Poslední revize: 6. 10. 2026.

Zpět na Rejstřík vanilky

Zpět na blog